Služby cestovního ruchu přicházejí o 130 milionů hendikepovaných zákazníků. Nejsou přístupné.
Dvacetiletý Jiří Mára je jediným Čechem, který na vozíku objel téměř všechny kontinenty. Letošní cesta po afrických zemích završí putování rodiny Márových kolem světa. Dokazují tak, že fyzické postižení rozhodně není hendikepem pro cestování. Své zážitky z cest, ale i rady lidem pro cestování se specifickými potřebami představili minulý týden účastníkům ostravského workshopu projektu ATHENA na cestách, který se zabývá propagací bezbariérového cestovního ruchu.
Jiří Mára se svým synem Jiřím, který je upoután na invalidní vozík, projel už země jako Nový Zéland, Ekvádor, Galapágy, Grónsko nebo Japonsko. „Cestujeme především proto, abychom naplnili sny našeho syna Jirky a co nejvíce mu zpříjemnili jeho nelehkou cestu životem. Naším příkladem chceme dokázat, že zdravotním postižením život nekončí, a také motivovat ostatní vozíčkáře v boji za naplnění vlastních snů. Pevně věříme, že dokázat se dá úplně všechno,“ vysvětlil Mára, proč se jejich životní vášní stalo cestování do vzdálených koutů planety. Se svým příběhem se podělil také s účastníky ostravského workshopu, jehož cílem bylo především sdílet zkušenosti z oblasti přístupného cestování a diskutovat o tom, s jakými bariérami se osoby se specifickými potřebami setkávají při cestování a co je třeba udělat pro zlepšení přístupnosti našeho regionu.
Příklad Márových ukázal účastníkům workshopu, že lidé se zdravotním postižením mají stejnou chuť nebo potřeby cestovat jako všichni ostatní. Vyhledávají atraktivní destinace a turistické cíle, nechtějí si vybírat místo své dovolené jen na základě přístupnosti. Provozovatelé služeb cestovního ruchu však na tuto poptávku lidí se zdravotním postižením dosud dostatečně neodpovídají. Přitom jsou podle manažerky projektu ATHENA na cestách Ing. Jarmily Šagátové lidé se specifickými potřebami zajímavými zákazníky i pro zcela komerční zařízení. „Už jen velikost trhu je obrovská. Jen v Evropě se přístupný cestovní ruch týká zhruba 130 milionů lidí. Navíc tito lidé většinou necestují sami – jezdí ve skupinkách, nebo s doprovodem. Zákazníci a tím i tržby se tak poskytovateli násobí,“ upozornila Šagátová. Kromě velkého množství potenciálních zákazníků je pro provozovatele turistických zařízení výhodné také to, že lidem vyžadujícím bezbariérovost nevadí cestovat mimo hlavní sezóny. Mohou tak naplnit kapacity zařízení mimo letní a zimní období. Pokud jsou hendikepovaní návštěvníci se službami spokojeni, věrně se vrací na stejná místa i v následujících letech.
Jednou z hlavních překážek, která komplikuje cestování je nepřístupnost staveb. V praxi se totiž důsledně nekontroluje, zda jsou nové budovy bezbariérové, tak jak jim ukládá zákon. V současné době však neexistuje žádný specializovaný úřad, který by se věnoval kontrole přístupnosti. „Je třeba, aby byla vytvořena instituce, která by vydávala povolení ke stavbě se stejnými pravomocemi, jako má například hygienická stanice nebo hasičský záchranný sbor. Povolení ke stavbě by pak dostaly jen ty projekty, které by splňovaly zákonem dané podmínky bezbariérovosti,“ navrhl František Doležal z Národního institutu pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace ČR. Podle něj se institut zatím vyjadřuje přibližně k dvěma třetinám staveb. Zbývající třetina staveb se bezbariérovostí vůbec nezabývá. „I přesto však nemůžeme ovlivnit, zda se budou projektanti a investoři našimi doporučeními řídit,“ dodal.
Zástupci organizací sdružujících osoby se zdravotním postižením v Moravskoslezském kraji upozornili také na nedostupnost spolehlivých a podrobných informací o přístupnosti turistických zařízení. Ta často používají piktogram vozíčkáře jako symbol bezbariérovosti, ve skutečnosti to však mnohdy znamená pouze to, že je k hotelu nebo restauraci možné dojet autem. „Když se ale chce vozíčkář jít najíst do restaurace, zjistí, že nemůže přejet přes vysoké prahy a restaurace nemá ani dostatečně upravené toalety,“ poznamenala Monika Olšaníková z Centra pro rodinu a sociální péči. Lidé s hendikepem se tak dostávají do situace, kdy si nemohou být jistí, zda po příjezdu do zvoleného turistického zařízení nebudou muset čelit problémům s nedostupností některých služeb. „Když organizujeme zájezd nebo výlet pro naše klienty, znamená to, že musím na místo nejdřív zajet a sama zkontrolovat, zda je nebo není bezbariérové. A to i když na místo nejdřív zavolám a na bezbariérovost se zeptám. Personál však nemá dostatečné znalosti, aby mi dokázal odpovědět,“ upozornila Jiřina Nevrlá z Help Klubu Havířov.
Výrazné zlepšení situace by proto podle účastníků přinesla dostatečná vzdělanost pracovníků v cestovním ruchu, i celé společnosti. „Naše cesty byly uskutečnitelné jen díky tomu, že jsme se setkali s ochotnými lidmi, kteří věděli, jak nám mají pomoci,“ zdůraznil Mára. V České republice je však povědomí o bezbariérovosti a cestování osob se specifickými potřebami velmi malé. „Stává se pak, že i z bezbariérového prostředí vznikne bariérové tím, jak k němu přistupují pracovníci a uživatelé. Několikrát jsme zaznamenali případy, kdy například čerpací stanice udělají z bezbariérové toalety sklad. Pokud ji chce vozíčkář využít, musí ji obsluha nejdřív vyklidit,“ upozornila Nevrlá. Vzdělání společnosti tak vidí jako jednu ze zásadních podmínek, které musí být splněny, aby se přístupné cestování u nás rozvíjelo a stalo se samozřejmostí.
Hlavním cílem projektu ATHENA na cestách, který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky, je podpořit rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanost v oblasti bezbariérového cestování v České republice s využitím zkušeností a inspirace ze zemí Evropské unie. Jeho aktivity se tak zaměřují především na zvyšování povědomí a porozumění tomuto tématu u zaměstnavatelů v turistickém průmyslu, orgánů veřejné správy, vzdělávacích institucí, ale také u zdravotně postižených osob, neziskových organizací, které tyto osoby sdružují či zaměstnávají, a u široké veřejnosti. Projekt skončí v květnu 2011 a probíhá zejména na území Moravskoslezského, Královéhradeckého a Jihočeského kraje a hlavního města Prahy. Více informací o projektu a jeho výstupech naleznete na www.project-athena.cz